Památky


Seznam památek

  • Boží muka
  • Kaplička Panny Marie
  • Roubená a zděná stavení - lidová architektura
  • Vápenka
  • Vodní mlýn, tlačírna oleje a pila Trhonice

Boží muka

Boží muka Stojí při slinici k Nedvězímu, postavená roku 1992, místo výhledů, byl zde natáčen filmový obraz jednoho z dílů "Četnických humoresek".











Kaplička Panny Marie

Boží mukaMezi další významné dominanty osady Trhonice patří kaple Panny Marie, postavená v roce 1756, vedle ní stojí kamenný kříž s letopočtem 1862. Nedlouho po dostavbě byla věžička kaple osazena malým zvonem, který sloužil věřícím k náboženským účelům i k vyhlašování poplachu v případě požáru.
Osazený zvon sloužil až do roku 1857, kdy jej brněnská firma Frant. Hiler přelila a zrekonstruovala zavěšení. Zvon však byl v roce 1917 rekvirován pro válečné účely a v roce 1926 byl nahrazen novým zvonem o váze 100 kg, průměru 56 cm a výšce 50 cm firmou Buřil a Riss z Kuklen u Hradce Králové. I tento zvon padl za oběť válečné dani a v roce 1942 zrekvirován pro válečné účely. Nynější zvon o stejných parametrech jako předchozí byl ulit a osazen v roce 1947 firmou R. Manoušek z České u Brna a věnován manželi Mlynářovými jako dík za záchranu života p. Frant. Mlynáře z rukou německých vojáků v posledních hodinách války.


Roubená a zděná stavení - lidová architektura

Jedná se roubená stavení čp. 4, 34, 37 a zděná stavení čp. 22, 31.


Vápenka

Vápenka Chládkova vápenka, stojí při silnici od Jimramova ke Korouhvi, dnes bohužel v havarijním stavu. Provoz v ní byl ukončen v roce 1958, v roce 1962 byla rozsáhle rekonstruována, ale provoz již obnoven nebyl.













Vodní mlýn, tlačírna oleje a pila Trhonice

Mlýn 1 Mlýn 2Trhonický mlýn je nenápadně skryt na J okraji obce v malém údolí Trhonického potoka. Dnešní návštěvník by považoval mlýn spíše za selský statek, náleží však k typickým mlýnům, uzpůsobených horským podmínkám s malými vodními toky s velkými spády. Zdejší mlýny mívaly jedno až dvě vodní kola na vodní pohon, což omezovalo jejich výrobní kapacitu. Zdejší část Vysočiny nikdy nebyla obilnářská oblast.
Písemné prameny stručně vypovídají, že Trhonický mlýn od počátku náležel do kategorie malých poddanských mlýnů. Založil jej kolem r. 1550 na tehdejším poličském panství Petr zvaný Mlynář. Jednalo se o dřevěnou stavbu s jedním vodním kolem, mlynařinu doplňovalo menší hospodářství, které poskytovalo větší ekonomickou jistotu, zejména v suchých letech. Po 30leté válce mlýn vyhořel a na čas zpustl. Po dalším požáru v roce 1714 byl obnoven Jiříkem Teskou, který nakonec pro náboženské pohnutky z poličského panství zběhl. Poličský magistrát jako trhonická vrchnost pak mlýn prodal Václavu Ehrenbergerovi, který kolem r. 1750 až 60 mlýn rozšířil o tlačírnu oleje a jednolistou pilu, což si vynutilo instalaci druhého vodního kola. Dnešní podobu získával od 2. pol. 18. stol., definit. úprava průčelí se datuje do roku 1843 a doplněna roku 1883, dále se měnila jen výrobní zařízení mlýnice. Poslední modernizací byla instalace naftového motoru roku 1908, po které vodní kolo zůstalo jako nouzový pohon. Naposledy se mlelo obilí v roce 1941, v přílež. v provozu zůstala unikátní pila a tlačírna lněného oleje.